Zkouška sirén Zkouška sirén
|KONCERTY| |MP3| |VIDEO| |TEXTY| |FOTAZ| |GUESTBOOK| |OSTATNÍ|
 Warning: mysql_result(): Unable to jump to row 0 on MySQL result index 9 in /data/www/11340/sireny_net/bonus.php on line 81



Čítárna

Babí léto
Bezcílnost protkaná citlivostí
Chce se mi chcát...
Čas vyplněný slovy
Černá chvíle proradná
Červená Karkulka
Dítěcí
Elektročas
Hluboko v útrobách
Jazz
Kecy v kleci
Kira
Kniha ve virtuálním světě
Kolemjdoucí pán
Královské reggae
Krize osobnosti
Lavina zvuku
Lena
Lota
Malířka
MaRa
Měla babka 4 jabka
Metalák
Mramorové jistoty
Naivní
Nejtrestuhodnější roztržitost
Noční zpověď
Nový tanec
Perníková chaloupka
Pohanská litanie
Pomníky a pomněnky
Posmrtná krize identity
Při rozdělávání ohně v kamnech
Procházka nočním sadem
Prolítlo mi hlavou
Raped and Confused
Řeka
Rozbité srdce
Rozhovor dvou atheistů
Ruce v lese
Sirény
Smolíček Pacholíček
Strom
Světla blednou
Televize
Tři oříšky pro Popelku
Truchlodušní
U vody
Úchylácká
Věci v mlze ztracené
Večery pod lampou
voe
Za soumraku
Za soumraku (II.)
Zlověstné ticho
Šamanská moudrost

Babí léto

Měl pošlapanou duši a dobré srdce, špinavou košili a rozečtenou knížku. Miloval tikot starých hodin a ještě více ticho, které mu dávalo vyniknout. Zamykal se do komory, když mu bylo úzko a chodil se psem na procházky za každého počasí. Rozedníval se a smrákal, cítil i necítil se sám.
Jednoho rána cestoval autobusem a já jej nepoznal. Na vodítku měl štěně, které ne a ne postát na jednom místě. Tu se pletlo někomu pod nohy, tu očmuchávalo tašku s nákupem. Jakub je trpělivě napomínal a snažil se je přimět, aby si sedlo na podlahu mezi sedačky. Ale ono ne. Cestující trpělivě mlčeli a předstírali, že nic. Jakub byl mírný a pokud mohl, četl svou knihu.
Chtěl jsem se ho zeptat: Kdo jsi? Odkud přicházíš a co v životě hledáš? Ale neodvážil jsem se. Vlastně jsem si uvědomil, že jsem se ho na to chtěl zeptat, až pozdě odpoledne. Seděl jsem u psacího stolu, usrkával čaj a snažil se soustředit na svůj deník. Myšlenky mi však utíkaly jinam.
Babí léto za oknem zvolna přecházelo v podzim a mně se zdálo, že mi někdo odpustil. Byl to tichý nevtíravý sotva slyšitelný pocit, šeptající: Jsi volný… Jsi volný…
A mně se najednou ulevilo. Vzpomněl jsem si na Jakuba a jeho štěně a uvědomil si, že pošlapanou duši a dobré srdce máme všichni; každý z nás totiž někdy „šlape“ a jindy zase pomáhá druhým - aniž o tom třeba ví.


Autor : Jakub