Babí léto
Bezcílnost protkaná citlivostí
Chce se mi chcát...
Čas vyplněný slovy
Černá chvíle proradná
Červená Karkulka
Dítěcí
Elektročas
Hluboko v útrobách
Jazz
Kecy v kleci
Kira
Kniha ve virtuálním světě
Kolemjdoucí pán
Královské reggae
Krize osobnosti
Lavina zvuku
Lena
Lota
Malířka
MaRa
Měla babka 4 jabka
Metalák
Mramorové jistoty
Naivní
Nejtrestuhodnějí roztritost
Noční zpověď
Nový tanec
Perníková chaloupka
Pohanská litanie
Pomníky a pomněnky
Posmrtná krize identity
Při rozdělávání ohně v kamnech
Procházka nočním sadem
Prolítlo mi hlavou
Raped and Confused
Řeka
Rozbité srdce
Rozhovor dvou atheistů
Ruce v lese
Sirény
Smolíček Pacholíček
Strom
Světla blednou
Televize
Tři oříky pro Popelku
Truchloduní
U vody
Úchylácká
Věci v mlze ztracené
Večery pod lampou
voe
Za soumraku
Za soumraku (II.)
Zlověstné ticho
amanská moudrost
Lavina zvuku
Lavina zvuku odmrštila mé tělo na druhý konec místnosti.
Ztěžka jsem se zvedl a jal se prodírat proti té neviditelné síle kupředu. Těsně kolem mé hlavy
proletěl rozevlátý fanoušek a rozplácl se o zadní stěnu místnosti. Zadunělo to
do rytmu bombardujícího kopáku, takže ten zvuk v podstatě zanikl.
Jiní fanoušci se přidržovali zábradlí před podiem a jejich těla vlála rovnoběžně s podlahou.
Jediný, kdo stál neohroženě uprostřed kotle, který vteřinu předtím rozmetala
tlaková vlna, byl Kwjetak se svými osmadevadesáti kilogramy. Jeho mohutná
postava se kymácela do rytmu vraždícího rock´n´rollu. Krotitel s Lundákem se
snažili přiblížit k podiu za pomoci lan, skob a cepínů po stropě. Na podiu
stála neohrožená dvojice kytaristů a v temnotách za nimi se jako v agonickém
záchvatu zmítala silueta bubeníka, která trochu připomínala pavouka ve smrtelné
křeči. Kytarista rval struny ocelovým trsátkem a v krátkých mezipauzách
likvidoval všechny ušní bubínky v sále vřeštícími vazbami. Basák drtil struny v
rytmu svého neurotického srdce a s nepřítomným pohledem upřeným do dálky se
jako v transu modlil ke svému rohatému bohu. Nikdo nepochyboval, že takhle
nějak vypadá peklo.
Když ohlušující stěna hluku zcela zbavila smysly schopnosti rozlišovat mezi
nahoře a dole, nyní a potom, tělo otupělo a duše pomalu začala vnímat svou
vlastní introverci, která však nyní přicházela jakoby zvenčí. Jako by jí něco
nastavilo zrcadlo. Divoká a nespoutaná živelnost, směsice agrese, šílenství,
naděje i nenávisti, strachu a chtíče jakoby vypluly na povrch a zaťaly své
pařáty do nic netušícího ega, které se samo sebe snažilo - a do té doby celkem
úspěšně - přesvědčit o své racionalitě, kultivovanosti a schopnosti mít vše
bezpečně pod kontrolou. Nyní bylo zahnáno do úzkých a drceno celou vahou své
zvířecké iracionální povahy, která v podobě stěny zvuku rozpoutala v duši
primární chaos, který snad předcházel samotnému stvoření světa. Slabé ego,
které bylo jako stéblo trávy uprostřed bouře, rychle zmizelo z pozornosti
mysli...
Krotitel s Lundákem se zatím zabivakovali nad podiem a viseli tam teď
jako dva netopýři. Já jsem se postupně prodral skrze odstředivou sílu hudby až
ke Kwjetakovi. Uznale jsme na sebe pokývali.
Skladba posléze změnila směr a
nastoupila klidnější melodická pasáž. Fanoušek přibitý na zadní stěnu místnosti
se zvolna sesunul k zemi a nenápadně odplížil na bar. Duše zmrazená pohledem na
sebe sama se začala oklepávat a smiřovat sama se sebou. Možná si uvědomila, že
je dobře, že je taková, jaká je. A počáteční peklo se postupně proměnilo v
pocit hluboké spokojenosti spojené s odhalujícím sebepoznáním...
Přestal jsem
pociťovat odstředivou sílu zvuku a nohama jako bych se už nedotýkal země.
Teprve teď jsem si všiml, že Kwjetak levituje se skříženýma nohama asi metr a
půl nad zemí a v jeho očích je jasné světlo. Krotitel s Lundákem připlavali
volně vzduchem, aby položili naprosto zásadní otázku:
"Co to je kurva za kapelu, ty vole?"
Kwjetak se na ně podíval svýma vidoucíma očima a pak mramorovým hlasem
odpověděl:
"To je přece Michal David Illegal Band, vy hovada!"
Autor : Jakub