Babí léto
Bezcílnost protkaná citlivostí
Chce se mi chcát...
Čas vyplněný slovy
Černá chvíle proradná
Červená Karkulka
Dítěcí
Elektročas
Hluboko v útrobách
Jazz
Kecy v kleci
Kira
Kniha ve virtuálním světě
Kolemjdoucí pán
Královské reggae
Krize osobnosti
Lavina zvuku
Lena
Lota
Malířka
MaRa
Měla babka 4 jabka
Metalák
Mramorové jistoty
Naivní
Nejtrestuhodnějí roztritost
Noční zpověď
Nový tanec
Perníková chaloupka
Pohanská litanie
Pomníky a pomněnky
Posmrtná krize identity
Při rozdělávání ohně v kamnech
Procházka nočním sadem
Prolítlo mi hlavou
Raped and Confused
Řeka
Rozbité srdce
Rozhovor dvou atheistů
Ruce v lese
Sirény
Smolíček Pacholíček
Strom
Světla blednou
Televize
Tři oříky pro Popelku
Truchloduní
U vody
Úchylácká
Věci v mlze ztracené
Večery pod lampou
voe
Za soumraku
Za soumraku (II.)
Zlověstné ticho
amanská moudrost
Lena
Tančí ípy
a v průsvitech na kůi
ti roztávají
vločky : mihotaví racci.
Ty a tvé toulce,
chlopně !
vlčí v ípcích,
mají
úplněk mezi rty,
kdy v třpytu hvězdných tětiv
potají
dozráváme k smrti.
Tichem
zkouíme u m l č e t
to pnutí
mezi svářeči jeleního paroí
a stráci dubového
l i s t í .
Jako Jevrana a Jakub,
jen u ne tak
plaí,
abychom z toho strachu
stromům
vypichovali oči.
Sami
napoutěli si
vany
plechovými zrnky máku,
r e z n u l i
spánkem
předčasně dospělých dětí.
A tak jen zkouíme vzbudit
kůrovce
v havraním peří,
co sní vechny
můry,
aby čas : liaj
paví
byl lemovaný křídami,
a my konečně spatřili
obrysy
svého bytí.
Pak, a větve upaí k spát,
můeme se pomilovat
na čtyři
údery do basové noci.
Kdy v té tmě člověk
není sám,
krajina rozpoutí si vlasy.
Autor : Martin